MUDr. Butela Lucia |
Mgr. Nedělová Jaroslava |
553 766 238 |
hemodialyzační sál | 553 766 236 |
- 2 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru nefrologie |
- 2 lékaři |
- 17 zdravotních sester (Mgr. 2, Bc. 3, PSS 9) |
- 3 techničtí pracovníci |
Dialyzační středisko v Opavě vzniklo na základě aktivity nefroložky MUDr. Gajdošové a tehdejšího primáře interního oddělení MUDr. Brzesky.
Činnost zahájilo 1. 1. 1992 v rámci interního oddělení pavilonu L, kdy vedoucí lékařka MUDr. Gajdošová a sekundář MUDr. Ondraschek měli k dispozici pro léčbu pacientů šest chronických dialyzačních lůžek a jedno lůžko akutní. V tu dobu bylo středisko vybaveno přístroji Fresenius 2008C. Zakládající lékaři byli vyškoleni nestorem „severomoravské dialýzy“ MUDr. Balabánem.
Od roku 1993 začalo středisko používat i metodu peritoneální dialýzy. V začátcích byl školitelem MUDr. Havlát z FN Brno. V roce 1994 bylo zřejmé, že kapacita dialyzačního střediska je nevyhovující, a tak v roce 1995 došlo k přestavbě a rozšíření dialyzačního střediska o druhý sál. Počet lůžek se tak rozšířil na devět chronických a jedno akutní. V té době bylo středisko vybaveno přístroji Gambro AK 90, AK 100 a AK 100 ultra a novou čističkou vody Gambro WRO 102. Od roku 1995 se začala používat i metoda hemodiafiltrace on line a hemofiltrace.
Od roku 1998 se vedoucím lékařem stává MUDr. Ondraschek. Kolem roku 2000 počet pacientů postupně stoupá na 55-60. Středisko si samostatně zavádí akutní i chronické dialyzační katetry. Cévní přístupy a peritoneální katetry zavádí za pomoci cévního chirurga.
Vzrůstající nároky na kapacitu dialyzačního střediska byly hnacím motorem k tomu, že se zrekonstruovaly prostory pavilonu H (bývalé ORL oddělení) a v roce 2010 se středisko přestěhovalo do nových prostor. V lednu roku 2015 dochází k jeho odnětí od interního oddělení s vytvořením primariátu pod vedením MUDr. Lucii Butely.
Hemodialyzační oddělení se nachází ve zrekonstruovaných prostorech pavilonu H. Organizačně je členěno na nefrologickou ambulanci, ambulanci pro pacienty dialyzované peritoneální dialýzou a hemodialyzační sály, sloužící pacientům s terminálním selháním ledvin a potřebou mimotělní náhrady funkce ledvin. Personálně je zajištěno čtyřmi lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru nefrologie, 17 zdravotními sestrami a třemi technickými pracovníky. Aktuálně funguje pod vedením primářky MUDr. Lucii Butely a vrchní sestry Bc. Jaroslavy Nedělové.
V přízemí pavilonu H se nachází ambulantní trakt s ambulancí pro chronické nefrologické pacienty a ambulancí pro pacienty léčené peritoneální dialýzou. Dispenzarizujeme pacienty s chronickým onemocněním ledvin různé etiologie - zánětlivým onemocněním ledvin, vrozenými poruchami ledvin, onemocněním ledvin způsobeným hypertenzí, diabetem, aterosklerotickým onemocněním ledvin, systémovými onemocněními pojiva, pacienty po transplantaci ledviny. Cílem je diagnostika, prevence progrese a léčba daných onemocnění. Velký důraz klademe na edukaci a přípravu pacientů a jejich rodinných příslušníků k jedné z metod náhrady funkce ledvin. Tak, aby se hemodialýza a peritoneální dialýza staly běžnou součástí života lidí s terminálním onemocněním ledvin a ne jejich noční můrou. Provádíme ultrazvukové vyšetření cévních přístupů, v budoucnu plánujeme i ultrazvukové vyšetření ledvin s cílem nabídnout pacientům komplexní služby.
Naší snahou je rozšíření spektra pacientů a povědomí široké odborné i laické veřejnosti o peritoneální dialýze, která je jednou z možných metod náhrady funkce ledvin, často opomíjenou. Je výbornou alternativou zejména, ale nejen, pro mladé, soběstačné pacienty, kteří jsou zařazeni v transplantačním programu a chtějí si zachovat jistou formu nezávislosti, pokračovat v původním zaměstnání a vyhnout se frekventním návštevám lékaře a hemodialyzační stanice třikrát týdně. Spolupracujeme s vyššími pracovišti - Vaskulární centrum Ostrava Vítkovice (komplexní servis stran cévních přístupů, jejich založení, komplikace, endovaskulární intervence), s VFN Praha (zejména renální biopsie, nastavení imunosupresivní terapie), IKEM Praha (preemtivní transplantace, příbuzenské a kombinované transplantace), Transplantační centrum FN Ostrava ev. jiná transplantační centra v České republice dle přání klienta.
Ordinační doba | |
Pondělí, Úterý, Středa, Pátek | 06:00 - 08:00 (odběry krve) |
Pondělí | 08:00 - 12:00 |
Úterý | 08:00 - 12:00 |
Středa | 08:00 - 12:00 |
Pátek | 08:00 - 12:00 |
Jedná se o největší dialyzační středisko v Severomoravském kraji na prvním poschodí pavilonu H v příjemném klimatizovaném prostoru vybaveném nejmodernější přístrojovou technikou, polohovacími lůžky, křesly, bezbariérovou váhou, televizory, možností internetového připojení. Disponuje jedním centrálním sálem se 14 lůžky rozdělenými na sektory, dál akutní sál a infekční box, oba s 2 akutními dialyzačními monitory. Středisko disponuje nejmodernějším přístrojovým vybavením - aktuálně 23 dialyzačních monitorů (Dialog B.Braun, Fresenius 4008, Fresenius 5008, Gambro AK200, Gambro AK200S).
Nadále provádí akutní dialýzy v rámci oddělení ARO, CJIP a JIP. Samozřejmostí jsou všechny dostupné hemoeliminační modality: akutní, chronické hemodialýzy, hemodiafiltrace, suché ultrafiltrace. Vše dle stavu a klinických potřeb pacienta.
Velkou pozornost věnujeme výběru a následné přípravě vhodných pacientů do waiting listu (čekací listiny) k transplantaci ledviny.
Nedílnou součástí péče o komplikované pacienty je možnost bed side monitorace adekvátní dávky antikoagulační léčby, oxygenoterapie, EKG monitorace.
Ve třísměnném, prakticky nepřetržitém provozu, o pacienta pečuje příjemný, erudovaný personál, s cílem zajistit pocit pohodlí, spokojenosti a druhého domova. Provoz je ambulantní, za automatické asistence sanitních vozů v příjezdu i odjezdu pacienta.
Dnes má pacient obvykle možnost zvolit si, který typ náhrady funkce ledvin mu nejlépe vyhovuje. Nepostradatelná jsou především všechna lékařská vyšetření, vypovýdající o zdravotním stavu pacienta a komplexní anamnéza odebraná ošetřujícím lékařem. Tyto informace ovlivní výslednou volbu náhrady funkce ledviny. V úvahu přichází transplantace, peritoneální dialýza nebo hemodialýza. V případě nutnosti zahájení jedné z forem dialýzy jsou obě metody rovnocenné. Na našem středisku poskytujeme edukaci a možnost dialýzy oběma metodami.
Hemodialýza je druh "léčby" patřící mezi tzv. metody náhrady funkce ledvin. Uvozovky u slova "léčba" jsou namístě, protože toto slovo nevystihuje správně podstatu dialýzy. Dialýza totiž ledviny neléčí v pravém slova smyslu, ale je to proces, který funkci ledvin "pouze" nahrazuje u pacientů, jejichž ledviny selhaly dočasně nebo trvale. Zdravé ledviny odstraňují z krve odpadní látky a zbavují tělo přebytečných tekutin. A právě tyto funkce dialýza nahrazuje.
Pro koho je vhodná?
Pokud je pacient vzhledem k stavu svého oběhového systému (krevní tlak, srdeční funkce) a vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu schopen snášet dialýzu a lze u něj založit vhodný cévny přístup, pak mu nic nebrání zvolit hemodialýzu. Řešením je i pro nemocné, u kterých nelze provádět peritoneální dialýzu s dostatečnou účinností, případně vůbec (malignita v břiše, snížená filtrační funkce peritonea, stomie atd.). Většinou záleží na volbě pacienta, založené na poradě s lékařem.
Výhodou hemodialýzy je, že ji nemocný nemusí provádět sám a mezi jednotlivými dialýzami má pacient zcela volno. Doma není třeba mít žádný přístroj, zásobu dialyzačních roztoků ani prostor pro provádění dialýzy. Cévní vstup v podobě AV fistule umožňuje pacientovi koupat se nejen ve vaně, ale i v moři nebo rybníku (na rozdíl od centrální kanyly). Fistule je nejlepším možným cévním přístupem- má nejméně infekčních komplikací, dialýza je nejefektivnější a z estetického hlediska je nejméně nápadným řešením. Někteří nemocní oceňují také kontakt s ostatními pacienty v dialyzačním středisku, kontakt s personálem. Dialýza se stává součástí jejich života s frekvencí nejčastěji 3x týdně 4 hodiny. K příjezdu a odjezdu pacienta na dialýzu využíváme asistence sanitních vozů. Možností je i vlastní doprava proplácena zdravotní pojišťovnou.
Nevýhody hemodialýzy
Pokud je pro pacienta důležitá nezávislost, soběstačnost a kontrola nad vlastním průběhem léčby, případně pokud bydlí daleko od dialyzačního střediska a nechce několikrát týdně cestovat, je pro něj peritoneální dialýza lepším řešením. Zejména automatická peritoneální dialýza (APD), prováděná přes noc, dává pacientovi značnou svobodu. Hemodialyzovaný pacient čelí také většímu kolísání minerálů, dusíkatých a odpadních látek i množství vody v těle než u každodenní břišní perotoneální dialýzy. Je tedy nutné dodržovat přísnější dietu a omezený příjem tekutin. Často jsou pro pacienta cesty do dialyzačního střediska spolu s výkyvy po odstranění odpadních látek z těla fyzicky i psychicky náročné a pacienti mohou cítit značnou únavu. Dovolená není samozřejmě vyloučena – je možné využít dialyzačních středisek v českých i zahraničních letoviscích. .Na druhou stranu, převod z hemodialýzy na peritoneální dialýzu je možný, a to jak ze zdravotních, tak osobních důvodů. Je pouze třeba naplánovat ho několik týdnů předem, které jsou potřeba pro zavedení peritoneálního katetru.
Peritoneální dialýza je proces, během něhož čistění krve probíhá přes výstelku břišní dutiny, tzv. pobřišnici (peritoneum). Je často označovaná za „domácí dialýzu“, protože u nejrozšířenejšího typu peritoneální dialýzy není potřeba žádních přístrojů. Základem je čistící (peritoneální) roztok, který je do dutiny břišní napuštěn prostřednictvím stálého katetru. Po zhruba 5 hodinové prodlevě a nasycení daného roztoku odpadními látkami je roztok z dutiny břišní vypuštěn a nahrazen novým roztokem. Takové výměny roztoku se provádí bud ručně samotným pacientem nebo rodinným příslušníkem 4x až 5x denně nebo jsou prováděny automatickým přístrojem - cyclerem, ke kterému se perotoneální katetr připojí obvykle během noci.
Pro koho je vhodná?
Peritoneální dialýza je řešením především pro pacienty, u kterých je založení cévního přístupu problematické, nebo kteří by kvůli slabému srdci či velmi nízkému krevnímu tlaku hemodialýzu špatně snášeli. Volí ji přednostně také pacienti, kteří vyžadují nezávislost na nemocnici či dialyzačních centrech a zdravotnickém personálu a jsou schopni podílet se na vlastní léčbě. Klíčem k úspěšné peritoneální dialýze je naučit se provádět výměny roztoku v čistém prostředí, které brání zanesení infekce do dutiny břišní. V tom případě může dialýza probíhat téměř kdekoli: doma, na dovolené, nebo i v kanceláři. Pacient nemusí nikam dojíždět, čekají ho pouze pravidelné kontroly zhruba jednou za měsíc.
Peritoneální dialýza udržuje prostředí těla vyrovnané, nedochází k tak razantním výkyvům množství tekutin nebo hladiny minerálních a odpadních látek.
Nevýhody peritoneální dialýzy
I břišní dialýza má své kontraindikace např. četné srůsty peritonea, nádorové postižení pobřišnice, zánětlivé onemocnění střev, urostomie, ileostomie a kolostomie, ale i velká obezita. Je nevhodná pro nesamostatné nebo nespolupracující pacienty. Nejčastější komplikací peritoneální dialýzy je zánět pobřišnice (peritonitida). V případě zájmu o dovolenou jsme schopni zajistit dovoz potřebného materiálu. Doporučujeme raději jen sprchování doplněné pouze o koupání v moři. Trvalá přítomnost katetru na těle může některým pacientům způsobovat také psychické potíže zejména v intimním životě. Pacient ale může být kdykoliv převeden na hemodialýzu.
Pro koho je vhodná?
Transplantace ledviny je formou léčby terminálního selhání ledvin, která je pro tělo výsledně přirozenější než jakákoli forma dialýzy. I přesto má svá úskalí a není ideálním řešením pro všechny pacienty. Pacient musí s transplantací souhlasit a být si vědom jejích rizik i přínosů. Poté musí absolvovat sérii vyšetření, která určí, zda neexistuje nějaká překážka pro transplantaci a blíže specifikuje parametry pro výběr vhodného dárce.
Nejčastěji pochází transplantovaná ledvina od osoby, která právě zemřela – kadaverozní transplantace, může ji však darovat i zdravý žijící dárce (příbuzenská transplantace, emotivně spřízněná transplantace, skřížená transplantace).
Při transplantaci od zemřelého dárce je pacient zařazen na čekací listinu, která je vedena centrálně pro celou Českou republiku v Koordinačním středisku Praha. Současná průměrná čekací doba se u nás pohybuje kolem 1–2 let.
Transplantaci nelze v žádném případě provést při probíhajících akutních infekcích, u nádorových onemocnění je třeba vyčkat kolem dvou až pěti let od jejich odstranění. U některých ledvinných onemocnění je možnost poškození transplantované ledviny tak veliká, že se transplantace již předem nedoporučuje. Dalšími kontraindikacemi jsou HIV pozitivita, aktivní tuberkulóza, obezita (BMI vyšší než 35) nebo takový typ postižení (srdce, cévy, orgány), které by příliš komplikovalo průběh transplantace nebo potransplantační dobu. Ani úspěšná transplantace však neznamená vyléčení. Vždy existuje riziko, že tělo odmítne novou ledvinu. Po transplantaci pacient musí v každém případě užívat zvláštní léky (imunosupresiva), které pomáhají zabránit odmítnutí (rejekci) transplantované ledviny. Užívají se každý den po celou dobu funkčnosti transplantované ledviny. I přes tuto léčbu ale dojde u části transplantovaných k pozvolnému úbytku funkce ledviny a pacient se musí znovu vrátit na dialýzu. Žádnou výjimkou už ale dnes nejsou ani opakované transplantace.